Nikdo nevěděl, co se bude dít, ale přesto se pár odvážlivců dostavilo večer na Ivančické náměstí, tak jak Martin řekl. To bylo překvapení, když jsme se tam potkali se skauty z Rosic.
Zahráli jsme si rychlou seznamovačku a mohlo se jít na hlavní hru. Byli jsme rozděleni do tří týmů, z nichž každý dostal mapu s vyznačeným územím, křídu, vlajku a krepák na životy. Hráli jsme vlajky – každý tým si schoval svoji vlajku a kolem ní nakreslil kolečko křídou. Potom jsme hledali vlajky ostatních a snažili se je dostat do svého vlajkoviště. Po této hře jsme se přesunuli na loděnici, kde jsme si povídali, pili čaj a někteří hráli karetní hru, co nám Martin přinesl.
Brzy ráno jsme šli spát. Ráno nám Otesánek z Rosic připravil pár her, které nám měli ukázat, jak to měli skauti těžké za komunismu.
Celá akce vyvrcholila vařením oběda. Dostali jsme za úkol, udělat Asijské jídlo – Jarní závitky. Ve ztížených podmínkách (příprava na zemi, smažení na ohni), to byla sranda. Nakonec ovšem, ikdyž nezbylo dost rýžového papíru a my museli ze zbytku směsi udělat smaženou masovou směs, to dopadlo celkem dobře. Alespoň tedy nikdo neumřel hlady a nikdo se neotrávil.
Určitě nebudu mluvit jenom za sebe, když řeknu, že jsme si akci moc užili a podobnou bychom si rádi zopakovali.
– Třešnička